sobota 15. srpna 2009

On the road - Kiruna

Tak včera sme byli v Kiruně, konkrétně v dole LKAB. Tenhle důl je
prej největší podpovrchový důl na železo na světě. Maj tu
celkem 500km tunelů a momentáně rubou přes kilometr pod zemí. V
centru Kituny sme nastoupili do autobusu kterej nás zavezl až do
komplexu, 540 metrů pod zem, kde se nachází InfoMine, pár tunelů
předělanejch na expozice a muzeum. Historie sahá až do roku 1655
kdy tu poprvý začali těžit. Jenže až roku 1907 začali fakt ve
velkym. Nachází se tu několik železorudnejch sloupů, který sahaj
2km pod zem. Ten hlavní je 4km dlouhej a 80 metrů širokej. Oni teda
až do roku 1960 rubali klasicky zezhora, jenže klimatický podmínky
jsou tady dost špatný, tak začali odspodu. Můžou rubat celoročně
a rubaj velice zajímavě, zjednodušeně to odspoda odkutávaj a
nahoře se jim to hroutí dovnitř. To má za následek to, že do roku
2023 budou muset většinu Kiruny přesunout jinam, tak jak u nás
Most. Každopádně zajímavá prohlídka, přes 2,5 hodiny. Dneska je
to nejmodernější důl na světě, v administrativní budově sedí
pár maníku a říděj bagřiky joystickama, dokonce třeba 3
najednou, jezdí jim to tam skoro samo. Veškerou rudu co vytěžej
hned posílaj megavýtahama nahoru rovnou do pece, kde z toho dělaj
takový maličkatý kuličky, pelletky. Pár nám jich i dali, že prej
je to nezbankrotuje, maj vejvar 11 miliard švédskejch. Ještě sme
dostali PR výplach, jak je to nejekologičtější důl ever, ruda je
tu totiž zmagnetizovaná, takže se luxusně čistí od nečistot
magnetem. Ale dřív, to byla jiná. Rubali to skoro rukama, pár
tejdnů dělali díru, do ní dynamitu co se vejde a prásk. Vede odtud
železnice do Narviku, nejsevernější nezamrzající přistav. O
Narvik se ostatně dost bojovalo v roce 1940, němci chtěli rudu a
severní cestu do ruska. Jo a je to samozřejmě nejsevernější trať
na světě. No ještě nám na konci dali kávičku a koláček,
zkrátka nejhlubší kafe co sme kdy měli.
Ve švédskym supermarketu sme nakoupili co se dalo, oproti Norsku o
dost levnější. Pak sme zakempili u jezírka, prospali se a ráno sme
vyrazili do Narviku. Bohužel místní LPG stařik měl zavřeno, tak
sme jeli dál, do Bodø. Cestou došel plyn a na benzín to skoro
nejelo, tak sme ztrávili odpoledne pod autem, jenže sme tak
maximálně vyčistili svíčky, auto jede, ale trošku se cuká.

Teď zevlíme na trajektu, silnice tu zase nevede. Zítra je v plánu
překročit zpátky polární kruh, krásnejch 14 dní v arktidě
končí ;)

čtvrtek 13. srpna 2009

On the road - Kiruna

Včera sme to už nevydrželi a vyrazili do Tromsø koupit prut. Za 500
noků sme koupili Shimano skoro pro děcka a hurá zpátky na rybplac v
Hella. Nějakou tu rybku sme chytili, jeden mladej nor nám ale dal
fakt macka, říkal že už jich za den chytil 45 a neví co s nima,
Bóža by se tady asi zbláznil, fakt hejna ryb, šli by i z břehu
jenom podběrákem. Takže k večeři sme si ugrilovali rybky, luxusní
záležitost.

Ráno sme vyrazili do Narviku, místní LPG stanice má jenom do tří
hodin. V 14:57 jsme tam byli :) Strašně příjemnej dědula nám
naplnil i bombu na vaření, normálně z pistole na LPG, takže bůh
ví na čem teď vaříme :) Dokonce přihodil i 3 reklamní termo
hrnky. No a jelikož autíčko šlape jak má, tak sme se vydali do
Švédska, do Kiruny, kde jsou největší podpovrchový doly na
železnou rudu na světě, a samozřejmě že nejsevernější
železnice do Narviku, kde tu rudu nakládaj a posílaj do celýho
světa, viděli sme loď až z Panamy. Takže teď kempíme kousek od
Kiruny a na zítra už máme zabookovaný lístky na tří hodikovou
prohlídku dolů, 500 metrů pod zem, 3 hodiny a vozit nás budou
autobusem. Ale je tam jenom 8 stupnǔ, brrr....

středa 12. srpna 2009

On the road - Hella

Pro ženy, z Verčiny strany:
Kluci se pořád hrabou v autě, občas jim uvařim nebo se vydám do
okolí něco vyfotit, teď zrovna kempíme v úžině Hella, jak nám
poradil českej botanik. Je tu extrémě úzký místo kterym protýká
veškerá mořská voda do Tromsø fjordu, takže při přílivu a
odlivu jsou tady extrémní proudy plný ryb. A to nekecám, jsou
vidět obrovský hejna ryb co se mrskaj na hladině. Bohužel kolem
nás každej rybář tahá jednu za druhou, ale my na třpytko-
pytlačku chytáme jenom čudly :( Ale to příjde!!!

Pro kluky, z naší strany:
Včera sme nenastartovali, tak sme sundali startér a zkoušeli ho
opravit. Naštěstí máme druhej, takže sme ho rozebrali a komplet
repasli, vyčistili, obrousili uhlíky a rotor, kompletní generálku.
Po namontování sme otočili klíčkem a nic :( Takže slabá baterka.
Už dřív nám bylo divný že máme jenom něco kolem 12,5V, ale jelo
to, tak co. Už dost zoufalý sme v Tromsø natankovali LPG,
roztlačili a dojeli do Hella. Rozhodli jsme se vyměnit alternátor,
kterej máme taky 2x. Po rozebrání toho co tam byl sme zjistili že
je dost v hajzlu, místo na rotoru kam dosedaj uhlíky bylo komplet
zbroušený, skoro až na hřídel. Alternátory sme teda vyměnili a
udělali testovací jízdu po parkovišti. Jenže palubní napětí
najednou vyskočilo na 18V, což je hóóóóódně moc, za chvilku by
sme odkouřili baterku a žárofky. Takže sme přendali ze starýho
regulártor na 14V, nastartovali a nic, 12,5V. Už zase dost zoufalí
sem začal proměřovat co se na motoru dalo a zjistil sem že mezi
motorem a kastlí je 600ohmů, nemá tam bejt skoro nic, že jo. Našel
sem v podpalubí mísečko kde je spojená převodovka s kastlí,
dotáhl sem šroubek, proměřil, nastartovali sme(stojíme teď
vždycky z kopce) a na baterce náááádhernejch 14V!!! Takže
maximální spokojenost, náladička se vrátila a vyrazili sme na
ryby....

úterý 11. srpna 2009

On the road - Tromsø 2

Zdá se to neuvěřitelný, ale včera sme ujeli 400km a olej kape tak
nějak normálně, jako dřív. Nicméně motor přestal fungovat na
benzin, což je hodně divný a vybili sme baterku. Ta se ani po
dlouhý cestě nenabila, museli sme párkrát roztláčet autíčko.
Dojeli sme do Tromsø, že naberem plyn, ale ještě před tim sme
zaparkovali kousek od Tromsø, že se mrknem do motoru. Ondra se
rozhodl ještě pořádně utěsnit olejovej filtr, od něj to taky
trochu kape, jenže to znamenalo vyndat chladič oleje, a to bylo dost
náročný, navíc se zase rozpršelo... Po asi 2 hodináhh sme to
měli. Při tom se stala haluz největší, vedle nás zastavilo
norský auto a ozvalo se "Dobrý den, nepotřebujete pomoct?". 2 kluci
a jedna holka, co tady dělaj v botaniclý zahradě. Dali sme jim
baterku, tu nám přes noc nabili a trochu sme pokecali. Opravdu je
tady 4ři měsíce úplná tma. Ale jinak si nestěžovali, že už
jsou tu 3 roky a vypadali spokojeně. Dokonce nám poradili místa kde
rybařit, že si už jenom budem vybírat velikosti :) Dneska se tam
vydáme.

Už jsme pochopili proč maj seveřani tak dobrý běžkaře a né
sjezdaře. Běžeckejch tratí je tu hafec, všechny osvětleny, ale
sjezdovky už moc ne. Museli by jezdit s čelovkama :)

No držte palce ať máme trable s autem všechny za sebou a v poklidu
dojedem až dom.

pondělí 10. srpna 2009

Stop the road - Alta 2

Včera sme vyrazili plny naděje z Alty. Bohužel kára furt teče,
sice je to lepší, ale neni to pořád dobrý, na 50km tak 3 deci
oleje. Rozhodli sme se zastavit a udělat celý těsnění znova,
přitěsnili sme i startér a pár dalších věciček, když už se v
tom hrabem. Bohužel celej den pršelo, takže sme dost zvlhlí, ale
nálada stoupá, tentokrát to bude držet!!! Večer sme si dali
partičku osadníků a hurá na kuťe.

Teď ještě chvilku počkáme, pomalu nakopnem motor a hurá dál.....