Dneska kolem poledne sme překročili Arctic cycle - polarni kruh.
Vesmes nic k vidění, jenom kavárnička a pár pomníčků, jeden i
ruskej. Takže jenom pár foteček a hurá dál. Konečně sem si
spravil Praktiku, na objektivu nešla clona, ale odborná opravička a
už zase funguje.
Kolem čtvrtý sme dorazili do Bodø, město v kterym končí
železnice. Takže pozdravujem Bodíka, má tu město :)
No a z Bodø sme si za 850 noků zaplatili trajekt na Lofoty. Kolem
tří a půl hodin plavby, bylo to impozantní, lodička se dost
nakláněla, ale dovezla nás spolehlivě.
Na noc sme zavítali na nejzápadnější místo Lofot, do vesnice s
nejkratším názvem na světě - Å.
pátek 31. července 2009
čtvrtek 30. července 2009
On the road - Mo I Rana
Tak dneska nic moc, den sme strávili v autě, ale Narvik uz je jenom
cca 500 kiláků. Skejsli sme ve městě Mo I Rana, čekáme až ráno
otevře benzínka na LPG. Na noc sme zakotvili u nějakýho jezera,
vykoupali se (voda fest studená) a nahodili pytlačku....
Foto je z teď, to jest z devíti hodin večer, nenechte se zmást
sluncem :)
cca 500 kiláků. Skejsli sme ve městě Mo I Rana, čekáme až ráno
otevře benzínka na LPG. Na noc sme zakotvili u nějakýho jezera,
vykoupali se (voda fest studená) a nahodili pytlačku....
Foto je z teď, to jest z devíti hodin večer, nenechte se zmást
sluncem :)
středa 29. července 2009
On the road - Trondheim
Tak už sme týden na cestě, kára drží, takže na cajk :) Ráno sme
vyrazili do Lillehammeru na Olympijský stadion, na kterém, jak si
možná pamatujete, zapaloval oheň takovej týpek, skokan na lyžích,
kterej zaplachtil s pochodní až dolu a ani mu nezhasla. No vyšlápli
sme si až nahoru, lanovka co má 150 metrů stála pade :( občas
dokonce proskočil maník na lyžich, maj tam "plastyk slope", ale
nedal víc jak 70 metrů (na devadesátce). Nahoře sme našli snad
všechno co se u nás v lese jí a norové to nesbíraj. Paní
Chotovinská by si dala pár borůvek, moje máma maliny, Veru si dala
jahůdky, já ochutnal brusinky a Ondra našel právý březňáky,
který sme si poději udělali k obědu. Mimochodem Veru vaří
výborně :)
Někde uprostřed dnešní cesty sme zastavili na nějaký náhorní
plošině, cca v jenom kilometru nad mořem, kde v jedenáctym století
nějakej vikingskej král udělal cestu bo co. Ale kosa tam byla fest,
vítr taky a na kopcích o kousek výš bylo sněhu tolik že se pomalu
začínám bát na sever :) k večeru sme dorazili do Trondhaimu.
Průměrná rychlost je cca 65km/hod, norové maj všude osmdesátku a
cesty se začali dost klikatit. Navíc to nejsou magoři jak u nás,
dodržujou ryhlost a za hodinu vás předjede jedno auto, a to máte
karavan, takže do kopce nic moc.
V Trondheimu sme párkly v centru, vůbec poprvý se mrkli do průvodce
a vyrazili. Mrkli sme se na vůbec největši kamenou stavbu ve
skandinávii, Nidaroského dómu, kterou začali stavět v roce 1070 a
skončili v 18tym století :) Dneska je to národní památka a
slouží jako korunovační sál. Bohužel dovnitř sme se nedostali,
stála tam asi největši fronta na světě, za půl hodiny začínala
nějaka mše boco, pobíhalo tam i spousta hábyťáků. Přes
nejstarší dřevěnej most z roku 1681, kterej mimochodem vypadal jak
u nás ve vsi, sme došli do pevnosti. Cestou sme potkali ale
neskutečnou vychytávku, výtah pro kola. Na ulici maj ocelovej
pangejt, v něm jezdí malá stupačka, pravou si na ní stoupnete a
jedete. Tušim že na youtube by to mělo bejt bejt pod "trondheim
cycle lift".
No a teď kempujem u moře u Trondheimskýho letiště, kam sme se
dostali po radě párečku pumpařů. Vůbec ty pumpaři jsou dost
natvrdlý, Chetta už měl pár storek, já sem si dneska šel pro
redukci na LPG, pumpař mi ji podá, já pak zjistim že nejde
připojit, všude střiká plyn, se slovy že ta pistole je asi
rozbitá mi říka "jo jo, to je rozbitý" zvedne telefon a volá o
další pumpu dál jestli maj plyn :)
vyrazili do Lillehammeru na Olympijský stadion, na kterém, jak si
možná pamatujete, zapaloval oheň takovej týpek, skokan na lyžích,
kterej zaplachtil s pochodní až dolu a ani mu nezhasla. No vyšlápli
sme si až nahoru, lanovka co má 150 metrů stála pade :( občas
dokonce proskočil maník na lyžich, maj tam "plastyk slope", ale
nedal víc jak 70 metrů (na devadesátce). Nahoře sme našli snad
všechno co se u nás v lese jí a norové to nesbíraj. Paní
Chotovinská by si dala pár borůvek, moje máma maliny, Veru si dala
jahůdky, já ochutnal brusinky a Ondra našel právý březňáky,
který sme si poději udělali k obědu. Mimochodem Veru vaří
výborně :)
Někde uprostřed dnešní cesty sme zastavili na nějaký náhorní
plošině, cca v jenom kilometru nad mořem, kde v jedenáctym století
nějakej vikingskej král udělal cestu bo co. Ale kosa tam byla fest,
vítr taky a na kopcích o kousek výš bylo sněhu tolik že se pomalu
začínám bát na sever :) k večeru sme dorazili do Trondhaimu.
Průměrná rychlost je cca 65km/hod, norové maj všude osmdesátku a
cesty se začali dost klikatit. Navíc to nejsou magoři jak u nás,
dodržujou ryhlost a za hodinu vás předjede jedno auto, a to máte
karavan, takže do kopce nic moc.
V Trondheimu sme párkly v centru, vůbec poprvý se mrkli do průvodce
a vyrazili. Mrkli sme se na vůbec největši kamenou stavbu ve
skandinávii, Nidaroského dómu, kterou začali stavět v roce 1070 a
skončili v 18tym století :) Dneska je to národní památka a
slouží jako korunovační sál. Bohužel dovnitř sme se nedostali,
stála tam asi největši fronta na světě, za půl hodiny začínala
nějaka mše boco, pobíhalo tam i spousta hábyťáků. Přes
nejstarší dřevěnej most z roku 1681, kterej mimochodem vypadal jak
u nás ve vsi, sme došli do pevnosti. Cestou sme potkali ale
neskutečnou vychytávku, výtah pro kola. Na ulici maj ocelovej
pangejt, v něm jezdí malá stupačka, pravou si na ní stoupnete a
jedete. Tušim že na youtube by to mělo bejt bejt pod "trondheim
cycle lift".
No a teď kempujem u moře u Trondheimskýho letiště, kam sme se
dostali po radě párečku pumpařů. Vůbec ty pumpaři jsou dost
natvrdlý, Chetta už měl pár storek, já sem si dneska šel pro
redukci na LPG, pumpař mi ji podá, já pak zjistim že nejde
připojit, všude střiká plyn, se slovy že ta pistole je asi
rozbitá mi říka "jo jo, to je rozbitý" zvedne telefon a volá o
další pumpu dál jestli maj plyn :)
Zejtra nevim kde skončíme, každopádně sme viděli ceduli:
Narvic 900km
On the road - Oslo
Dneska ráno sme se kochali přírodníma krásama nějakýho
švédskýho národního parku u kterýho sme přespali. Potom šup na
sever, cca 270km do Oslo. Na hranicích klídek, nejsme žádná
špína z výhodu, takže sme provezli o pár pivek a lahvinek víc
než je povoleno :) V Oslo sme proběhli centrum, který je dost malý,
jejih slavná radnice a stará pevnost. Krále sme neviděli, tak sme
se vydali do parku kde maj neuvěřitelný množství lidských
sousoší v životní velikosti, je tam i takovej ten malej nasranej
chlapeček, což je něco jako maskot Oslo. Po týhle kultuře sme si
dali dobrodružstvi s hledáním LPG. Po nějakym čase sme zjistili
že tomu říkaj propan :) Ale hodně potěšující je že stojí v
přepočtu na naše cca 16 korun, čekal sem víc, vzhledem k tomu že
natural tu maj za cca 37kč. Takže sme nabrali plnou nádrž a
vyrazili na přespání někam k Lillehammeru, to je ještě 200km
severně od Oslo. Cestou sem ale usnul a Veru s Ondrou asi tak hodinu
hledali ideální flek na spaní, nakonec našli, takže cajk. Zítra
nás čeká Trondheim, pobřežní město 350 km daleko, opět čistě
na sever. Už to ale začíná být docela psycho, sluníčko zapadne
po desátý a ve dvanáct je ještě šero. Ještě tak tisíc na sever
a nezapadá vůbec......
švédskýho národního parku u kterýho sme přespali. Potom šup na
sever, cca 270km do Oslo. Na hranicích klídek, nejsme žádná
špína z výhodu, takže sme provezli o pár pivek a lahvinek víc
než je povoleno :) V Oslo sme proběhli centrum, který je dost malý,
jejih slavná radnice a stará pevnost. Krále sme neviděli, tak sme
se vydali do parku kde maj neuvěřitelný množství lidských
sousoší v životní velikosti, je tam i takovej ten malej nasranej
chlapeček, což je něco jako maskot Oslo. Po týhle kultuře sme si
dali dobrodružstvi s hledáním LPG. Po nějakym čase sme zjistili
že tomu říkaj propan :) Ale hodně potěšující je že stojí v
přepočtu na naše cca 16 korun, čekal sem víc, vzhledem k tomu že
natural tu maj za cca 37kč. Takže sme nabrali plnou nádrž a
vyrazili na přespání někam k Lillehammeru, to je ještě 200km
severně od Oslo. Cestou sem ale usnul a Veru s Ondrou asi tak hodinu
hledali ideální flek na spaní, nakonec našli, takže cajk. Zítra
nás čeká Trondheim, pobřežní město 350 km daleko, opět čistě
na sever. Už to ale začíná být docela psycho, sluníčko zapadne
po desátý a ve dvanáct je ještě šero. Ještě tak tisíc na sever
a nezapadá vůbec......
pondělí 27. července 2009
On the road - Goteborg
Ráno sme vyrazili přes Kodaňskej megaobchoďák, kde Chetta
konečně sehnal nabíječku na foťák (kterou mu taky šlohli), na
sever, do Švédska trajektem. Vyrazili sme dost pozdě, takže sme
dorazili tak akorát nad Goteborg. Na trajektu jsme utratili zbytek
Dánskejch korunek a bez Švédskejch korunek přistáli v Helsinborgu.
Bohužel nám došel plyn, tak sme se vydali hledat nějakou benzínku
na LPG, ale nejbližší otevřená byla až v Goteborgu, 170km daleko.
Bohužel je ve Švédsku jenom 22 LPG stanic, což je na zemi jako
krá*a dost málo. Naštestí v Norsku je přes 120 stanic, většina
kolem silnice E6, což je silnice po který pojedem až na Nordkapp,
cca ješťe 2500km.
Takže kára dala přes 800km bez tankování, což je při 15litrech
na 100km docela na cajk ne? Ale u pumpy moje kreditka zařvala, obě
nádrže plný, takže dalších 1000km před náma.
konečně sehnal nabíječku na foťák (kterou mu taky šlohli), na
sever, do Švédska trajektem. Vyrazili sme dost pozdě, takže sme
dorazili tak akorát nad Goteborg. Na trajektu jsme utratili zbytek
Dánskejch korunek a bez Švédskejch korunek přistáli v Helsinborgu.
Bohužel nám došel plyn, tak sme se vydali hledat nějakou benzínku
na LPG, ale nejbližší otevřená byla až v Goteborgu, 170km daleko.
Bohužel je ve Švédsku jenom 22 LPG stanic, což je na zemi jako
krá*a dost málo. Naštestí v Norsku je přes 120 stanic, většina
kolem silnice E6, což je silnice po který pojedem až na Nordkapp,
cca ješťe 2500km.
Takže kára dala přes 800km bez tankování, což je při 15litrech
na 100km docela na cajk ne? Ale u pumpy moje kreditka zařvala, obě
nádrže plný, takže dalších 1000km před náma.
Zítra je v plánu Oslo, 3tí hlavní město v 6ti dnech.... Ale
jelikož je Oslo město kam turista skoro nezavítá, tak to bude asi
rychlý, proběhnem jenom park se sochama a zmizík na sever....
On the road - Kodaň II
Včera jsme byli přes poledne s Robertem na jižní pláži pod letištěm, Robert kitoval jak o život, dokonce nám předvedl pár triků co piloval, nějaký skoky a dokonce i backflip :) No a mezitim co kitoval na draku sme si chtěli zajet nakoupit, bohužel starter už odešel úplně. Naštěstí máme náhradní, výměna zabrala rekordně krátkej čas a kára startuje zas jak za mlada. Na večír sme si dali procházku po historickym centru Kodaně, ale neni to moc velký centrum, ani moc historický, nejstarší barák má tak 200 let maximálně. A vůbec celý Dánsko je nějaký sterilní, hrozně slušný lidi, bezáka nepotkáte, všude pořádek, trávníky zastřihnutý a ani mladý bordel nedělaj. Navíc tu maj daň na auto 180%, takže tu jezdí dost starejch aut a i tak je jich tu málo, provoz skoro žádnej.
Dneska už ale mizíme do Švédska, přes trajekt Helsingor-Helsinborg a pak přímo do Norska po E6. Týhle silnice se budeme držet až nahoru, na Nordkapp.....
Dneska už ale mizíme do Švédska, přes trajekt Helsingor-Helsinborg a pak přímo do Norska po E6. Týhle silnice se budeme držet až nahoru, na Nordkapp.....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)