Fotozz

Přidávám odkaz na 2 galerie:
Veronika fotky
Ondra fotky

Stop the road - Pilsen

Tak sme dojeli děcka, dojeli do Plzně. Takže šmitec, konec, zbohem a řetěz, už jsme doma.....

On the road - Amsterdam

No tak v pátek sme pokalili slušně v Hamburku, tak asi 10 kolegu z
jedný firmy kde Ondra dělal a mi :) No a oni že jedou na víkend do
Amstru, a Ondra ani Verča tam nikdy nebyli, tak sme vyrazili ráno
taky. K večeru sme byli na místě, dali si kafíčko v coffeeshopu,
pifko v pubu, pořádně sme to tam prošli a na cajk všechno.
Bandička of Ondry zakusila místní dobroty ze smartshopu, takže byli
dost rozevlátý a zásekový. Akurát po půlnoci začlo dost pršet a
cesta k autu se neonešla bez přestávek na schovky před deštěm.
Naštěstí sme měli káru poblíž centra, pěkně u kanálu,
parádní přespání.
Ráno ještě jednou procházka po kanálech a teď to mastíme dom, do
Plzně je to ještě 750km.....

On the road - Hamburg

Tak včera sme po výjezdu z trajektu přejeli skoro celý dánsko, na noc sme zakempili u jednoho jezírka poblíž LPG stanice. Ráno se na plácek nahrnulo neskutečně malejch dětí, kousek dál pár kravek a rybářů. Jelikož kára už ale zase nestartuje, tak sme vyndali startér a celej sme ho vyčistili, už zase jede jak hodinky, práce na hodinku. Na LPG stanici haluz, pistole vypadala že ji nikdo tak rok nepoužil, což nám potvrdil i pumpař. Ale v dánsku LPG neskutečně drahej, 1.60 euro za litr, což je víc než za benzín, ale nechtěli sme riskovat jízdu na benzín, takže sme 15 litřiků vzali. Hned po přejezdu hranic do německa sme natankovali plnou za 0.60 za litr a vyrazili na kebab(pořádný jídlo sme neměli 3 dny) a pak do Aldi na nákup a byli sme fakt překvapený že je to tu 3x levnější než v norsku. Jo ještě bych měl poznamenat že bandičku čechů sme opustili za trajektem, ještě v norsku sme jim pomohli s řadící pákou, upadla jim, takže teď maj místo ní náš klíč na šrouby na kolo přidělanej gafou. No a bandička pokračovala celou noc do čech a ráno psali že jim shořel kabel ke startéru :) Prostě dodávka ya 30 litrů.

Teď zevlujem v Hamburku na jednom baríku kde bydlí bejvalí kolegové z Airbusu, takže poprví bloguju z kompu...

Zítra je v plánu návštěva Miniwunderlandu, největší model železnice v evropě, má to 2 patra dokonce a je to na 6 hodin ;)

On the road - Prikestol

Včera sme si vyšlápli na Prikestolu, útes nad fjordem Lysefjordem.
Po asi 2 hodinkách šlapání, kdy sme potkávali neskutečně
turistů ze všech koutů světa, až moc turistů, sme dorazili na
vrchol. Z útesu krásná vyhlídka na celý fjord a hlavně dolu,
přímo dolu, 600 metrů přímo dolu. Museli sme si lehnout na skálu
a zabobkovaně koukat dolů, stát na hraně nedokázal nikdo, slabší
povahy, třeba Marley, by se ani nedostali na tu skálu :) No při
návratu na Heningovu farmu, kam sme jeli přespat, se nám
poštěstilo na trajektu, nějak na nás zapoměli, takže sme 80 noků
ušetřili. Večer zase oheň a povídaní s norama, rozhodně
inspirující způsob života, snaží se vyžit s minimem peněz a
závyslosti na státu.
Ráno nás probudilo dost hnusný počasí, od teď má pršet pořád,
v norsku začína podzim :( Po přejezdu do Kristiansundu sme čekali 2
hodinky na trajekt, pak přijela loď jakou sem nikdy nejel, fakt
hovádko. Ještě na benzínce nám na chvilku vypověděla kára
poslušnost, ale nějak samo se to spravilo a už zase startuje ;)

Teď zevlujem na trajektu, kolíbka luxusu, připadáme si jak chudý
příbuzný z východu, za poslední norský sme si koupili 2 plechovky
cideru.... Dneska snad ještě přejedem Dánsko a zítra Hamburg.

On the road - Stavanger haluz

Tak včera sme chtěli zazevlit na supr plácku u moře, bohužel se
zkazilo počasí. Ale i tak sme chytili 5 ryb!!! Poprvý v životě sem
něčemu zaživa uříz hlavu, humus, vim, ale nešlo jinak :) No jak
se zkazilo počasí tak sme se rozhodli dojet do Stavangeru pro LPG a
dál že uvidíme. Na trajektu sme potkali bandičku čechů, pokecali
sme, koupili od nich trochu vodky a voni že jedou na nějakou farmu
poblíž, ke kamarádovi norovi. No slovo dalo slovo a jeli sme s nima.
Bohužel 12km před LPG stanicí nám došel plyn, na nejhorším
místě na světě, v 6km dlouhym tunelu, 130 metrů pod mořem. Chetta
přepnul na benzín a nic. Naštěstí tam byli 2 pruhy do kopce. Po
chvilce nás napadlo dolít benzín z kanystru a motor naskočil,
jenže v nádrži mělo bejt ještě nejmíň 40 litrů benzínu, mizí
neznámo kam??? No naštěstí bandička čechů, 3 kluci a jedna
holka, na nás počkali, tak sme vyrazili na LPG stanici, 6km daleko.
Kousíček za tim tunelem sme natankovali 15 litrů benzínu, ujeli sme
tak 3km a motor chcípl úplně :( Přímo uprostřed mega kruháku.
Hnedka ale vyskočil nor z káry a začal s náma tlačit. No
zapřáhli sme náš vůz za mercedes čechů, taková ta stará
technododávka a 3km sme jeli na laně :) Jakmile sme natankovali LPG
tak motor šlape zas jak hodinky. Zamířili sme teda na farmičku,
kousíček od Stavangeru. Nor, Hening, velkej sympaťák, už má
děti, farmu zatim spíš buduje, a v tom mu pomáha Markus, němec co
v norsku už pár let zevluje. Rozdělali sme oheň a anglicky si
pokecali až do noci, ugrilovali rybky, vodky bylo dost, bandička veze
30 litrů a tak 20 kartonů cigaret, dneska to jeli střílet na
místní univerzitu :) No prostě dneska náhodička jako sfině, nevim
co by sme dělali bez nich.

No a dneska sme vyrazili na místní stolovou horu Prekestol nad
Lysefjordem. Zítra máme v plánu z Kristiansendu opustit Norsko
trajektem do Dánska, ale ještě nám Markus radil ať zjistíme
trajekt ze Stavangeru, že je o dost levnější, ale jezdí jenom v
sobotu, večer budem vědět víc.....

On the road - Bergen, Herdangervidda

V sobotu jsme navštívili nejdeštivější město na světě, Bergen,
a taky že pršelo :) Hlavně sme se potulovali po staré hanzovní
čtvrti Bryggen, kde páni obchodníci přes 400 let diktovali
světovému obchodu. Je to pár baráčků ze dřeva, od roku 1979 v
Unesco, které pomalu uhnívají od spoda. Několikrát to tu komplet
vyhořelo, obvzláš v roce 1702, kdy shořel celý Bergen, ale
vždycky to tu dali do kupy, a vždycky na stejném půdorysu.
Zajímavá spleť chodbiček, průchodů a pavlačí, i když do
dneška se zachovalo už dost málo baráčků, tak maximálně 15. Ale
každý baráček má nad každým oknem ruční jeřáb do dneška
sloužící. Proběhli sme to tam co se dalo, ale dneska už jsou
uvnitř jenom luxusní kavárničky, restaurace a obchůdky, asi
nejdražší čtrvť v Bergenu. Pak sme zavítali na rybí trh, kde
měli fakt všehno co moře dokáže nabídnou. Nic sme nekoupili, kilo
lososa za 270 bylo fakt moc, navíc furt pršelo.

V neděli sme si dali zase výšlap, na nejrozlehlejší náhorní
plošinu v evropě, na Hardangervidda. Z městečka Lofthus, které je
střediskem pěstování ovoce široko daleko, jsme vyrazili po
starých schodech, které s pomocí obchodníku postavili mniši ve
13tém století. Shody sme našli až skoro nahoře, jinak výšlap
zase neskutečnej, přes 1000 metrů převýšení, norové značí
stezky jenom rovně nahoru, né jako pěkně u nás po vrstevnicích
pomalu nahoru. Navíc značí stezky jenom červenym sprejem, malou
tečku nebo "téčko". Nahoře nádhernej vodopád a výhled na flord.
Na večer sme zakotvili u velký přehradní elektrárny v Tyssedalu, z
roku 1922.

Dneska sme si řekli že zazevlíme, chytíme konečně nějakoi tu
rybku a dáme si klídek. Bohužel sme na jedný louce zapadly a tak
hodinu se vyhrabávali ven, ani 4x4 nepomohlo :)

On the road - Jostedalsbreen

Včera sme navštívili Jostedalsbreenský národní park, což je
největší ledovec v evropě, resp. půlku parku zabírá ledovec.
Zvolili sme nejjednodušší přistup, a to k jednomu rameni ledovce -
Nigardsbreen, v průvodci píšou že je to nejsnázeji přístupný
ledovec... Stačila hodinka cesty z parkoviště a už sme si šahali
na led. Opravdu velká masa ledu, co odpadává a hlavně z něj fakt
chčije, a to fest. Na ceduli ukazovali jak se za posledních 150 let
zmenšil, docela dost. Vrcholu dosáhl ledovec roku 1750, od tý doby
se zmenšuje. No ale ani lozit se po něm nedalo, to by chtělo mačky
a cepíny, v botech to klouzalo jak po ledu :)
Jo a na noc sme zakempili pod ledovcem u potůčku, ale v noci nás
vyhmáti ovce, sme měli k večeři krevetový rizoto (1,5kg krevet za
30nok, no neber to) a dost nám smrdělo z koše, tak sme ho dali ven,
kde to vyžrali ovce :)

Dneska míříme směrem na Bergen, v cestě nám stojí trajekt a
nejdelší silniční tunel na světě, 25km... Samo že už asi neni
nejdelší, mám pocit že v rakousku otevřeli delší, ale to už je
dálniční tunel :)

On the walk - Galdhøpiggen

Tak včera sme si dali nejvyšší horu široko daleko :) Ale dalo to
zabrat. Ze základního tábora v 1100m.n.m. sme se vyškrábali do
2469 metrů, procházka na 7 hodinek. Cestička kamenitá a pořád
nahoru, rovinka žádná. Poslední úseky po ledovci, kde Chetta
trpěl, měl normální tenisky. Nahoře foukal vítr co nikdo z nás
nezažil, chcete udělat krok dopředu a uděláte dva dostrany nebo i
dozádu, ohromný poryvy co vás odfouknou jedna dvě. Obvzlášť
když jdete po sněhu tak hrozně nepříjemný, nemáte se čeho
zapřít. Ale zvykli sme si chvilku než to přejde kleknout na bobek a
pak pokračovat. Už z dálky byla vidět boudička na vrholu, kde sme
si řikali že dáme kafe ať to stojí co to stojí. Bohužel
boudička byla zavřená, nikde nikdo :( Tak sme dali aspoň hleba s
paštikou a čaj z termosky. Výhled skoro žádnej, mraky, vítr a
fakt kosa, takže sme se nahoře moc nezdrželi a hurá dolů. Já sem
si to parádně zkracoval po ledovci, jako na bigfootech sem si
svištěl dolu. No za 3 hodinky sme byli zase u auta, celý tělo
rozlámaný a pomalu sme opustili národní park Jotunheimen...

On the road - Geiranger

Tak včera sme po ranní koupačce v jezeře vytazili na trolí stezku
- Trollstigen. Ale přijeli sme tam z druhý strany, takže sme to
zkoukli jenom zezhora. Cesta se klikatí sem a tam až do výšky
850m.n.m., autíčka maj co dělat. Nahoře je pár vyhlídek,
restaurace a hafo stánků s kýčovitejma suvenýrama. Celkem nic moc,
moc lidí na tak idilickej plácek. Ondra s Verčou někde zbalili
jednu slovenku, Klaudii, holka co už rok cestuje, sama, stopem. S
Klaudií sme vyrazili na trajekt na cestu do Geirangeru, nejužší
fjord na světě, magnet na turisty. Gairanger leží cca 60km ve
vnitrozemí, okolo něj jsou tisícový hory, samej vodopád a opravdu
strmý skály. Museli sme sject převýšení asi 600 metrů, přitom
sme zjistili že autíčku začínaj smrdět brzdy :) Dole vesnička
naflákaná turistama a suvenýrama a ve fjordu, co má tak 300 metrů
na šiřku, kotví 3 zaoceánský parníky jako kráva a z komínů se
jim jenom čoudí. Moc sme se tam nezdrželi a vyrazili asi o kilometr
dál, vzdušnou čarou, ale o 1500 metrů výše, na horu Dalsnibba.
Cesta se klikatila neskutečně, všude samej autobus s turistama,
autíčko si brumlalo, ale nakonec to dalo celý, až nahoru!!! Těsně
pod kopcem sme potkali jeden Land Rover, v něm mladej kluk, otevřenej
motor, Chetta za nim zašel jestli nepotřebuje pomoct, kluk ukázal na
trubku jako prase, v ní díra jako pěst. Chetta když to viděl
povída "Ou shit" a mladej na to "Yes, fuck" :) No nechali sme ho osudu
a dojeli nahoru, kde byla vyhlídka fakt pěkná, psali
"Pravděpodobně nejkrásnější výhled na světě". Akorát počasí
nic moc, foukalo fest a pod mrakem. Divnej pocit, kilometr a půl pod
sebou máte moře, ale pobřeží nevidět, jenom hory. Slovenku sme
nechali na vyhlídce a vyrazili nabrat LPG a zakempit na noc.

Dneska nás čeká nejvyšší hora skandinávie - Galdhøpiggen -
2469m.n.m.

On the road - Ålesund

Včera jsme jenom řídili a řídili, až sme se dořídili tak 100 za
Trondheim, naštěstí pršelo, takže sme o nic nepřišli. Dneska
kolem oběda jsme dojeli na Atlantskou cestu - Atlanterhavsveien. Je to
cca 2km dlouhý přemostění přes několik ostrůvků, celkem 8
mostů a norové si to zvolili za stavbu století. No ale celkem nebylo
na co koukat, ani čudlu sme nechytili :(
Po druhym dnešním trajektu sme dojeli do Ålesundu, města který je
zvláštní tím, že v roce 1906 komplet vyhořelo a bylo postavený
znovu, tentokrát ale z šutrů, v secesním stylu. Asi jako každý
větší město u nás, celkem pěkný, každej baráček opravenej.
Aspoň sme si teda vyšlapali 418 schodů na místní vyhlídku
Fjellstula. Nahoře se pěkně na ceduli chlubili kolik maj v okolí
ropnejch plošin a kolik vytěží, celkem teda dost.
Momentálně kempíme u nádhernýho jezera, koupačka ráno jistá. A
potom se chystáme na trolí cestu, kdo jede norsko autem nesmí
minout....

On the road - Saltstraumen

Včera sme se zastavili v Saltstraumenu, kousíček od Bodø. Je tu
nejsilnější mořský proud na světě, samozřejmě že i
nejsevernější. Soutěskou co má 150 metrů se při odlivu a
přílivu prožene neuvěřitelný množství vody, maximální
rychlost 40km/hod. Přijeli sme asi v jednu a na informacích se
dočetli že dneska je maximálka v 14:03 ;) Nahodili sme třpitku a
čekali. Dědek vedle nás vytáhnul neuvěřitelnou rybu, což nás
naplnilo očekáváním, na pořádnej úlovek ještě čekáme.
Těsně před druhou se nahrnulo hafo turistů, dokonce sme potkali
nějaký Prostějováky. Přesně ve dvě se objevili 3 rafty nacpaný
čumilama a v těch ohromnejh proudech a mořskejch vírech si jezdili
sem a tam, motory jim jeli naplno. V průběhu toho všeho se ozval
divnej zvuk, takovej divno-bublavej, za chvilku se objevil rychlostní
člun, fakt pěkná lodička, a najela přimo do proudu a to sem
poprví v životě viděl loď letět vzduchem :) Bohužel rybku sme
nevyndali, tak jsme vyrazili dál. Obídek sme dali v národním parku
Svartisen, nádherný scenérie. Ani tady sme nechytli ani čudlu :
( Už sme odcházeli a objevila se česká rodinka. Z tatínka vypadlo
že rybaří první den, takže taky amatér. Mají tu ale zajímavej
systém rybářskejch povolenek, stačí poslat SMS a za 70nok máte
jednodenní povovolenku, za asi 400 měsíční. V moři se ale může
bez...

Večer sme skejsli v Mo I Rana, místní LPG nefungujou o víkendu, tak
sme zajeli do lesíka, nadlábli se a udělali ohínek. V průběhu
připravy ohínka se objevila kráva jako kráva, fakt sem takhle
velký hovádko neviděl. Po chvilce odešla, padla tma (spíš teda
šero), rozdělali sme oheň a asi za hodinku se na náš plácek
nahrnulo 20 kousků, fakt hovádka. Zdrhli sme do auta, holky začli
šmejdit okolo, lízat židle a hlavně čuměli do ohně, jako by ho
viděli poprvý. Po asi 20 minutách Veru vyrazila zachránit židle a
holky začali pomalu odcházet, ale trvalo jim to tak půl hodinky než
zmizeli úplně. Haluz....

Jo a včera sme překročili Arctic circle....

On the road - Kiruna

Tak včera sme byli v Kiruně, konkrétně v dole LKAB. Tenhle důl je
prej největší podpovrchový důl na železo na světě. Maj tu
celkem 500km tunelů a momentáně rubou přes kilometr pod zemí. V
centru Kituny sme nastoupili do autobusu kterej nás zavezl až do
komplexu, 540 metrů pod zem, kde se nachází InfoMine, pár tunelů
předělanejch na expozice a muzeum. Historie sahá až do roku 1655
kdy tu poprvý začali těžit. Jenže až roku 1907 začali fakt ve
velkym. Nachází se tu několik železorudnejch sloupů, který sahaj
2km pod zem. Ten hlavní je 4km dlouhej a 80 metrů širokej. Oni teda
až do roku 1960 rubali klasicky zezhora, jenže klimatický podmínky
jsou tady dost špatný, tak začali odspodu. Můžou rubat celoročně
a rubaj velice zajímavě, zjednodušeně to odspoda odkutávaj a
nahoře se jim to hroutí dovnitř. To má za následek to, že do roku
2023 budou muset většinu Kiruny přesunout jinam, tak jak u nás
Most. Každopádně zajímavá prohlídka, přes 2,5 hodiny. Dneska je
to nejmodernější důl na světě, v administrativní budově sedí
pár maníku a říděj bagřiky joystickama, dokonce třeba 3
najednou, jezdí jim to tam skoro samo. Veškerou rudu co vytěžej
hned posílaj megavýtahama nahoru rovnou do pece, kde z toho dělaj
takový maličkatý kuličky, pelletky. Pár nám jich i dali, že prej
je to nezbankrotuje, maj vejvar 11 miliard švédskejch. Ještě sme
dostali PR výplach, jak je to nejekologičtější důl ever, ruda je
tu totiž zmagnetizovaná, takže se luxusně čistí od nečistot
magnetem. Ale dřív, to byla jiná. Rubali to skoro rukama, pár
tejdnů dělali díru, do ní dynamitu co se vejde a prásk. Vede odtud
železnice do Narviku, nejsevernější nezamrzající přistav. O
Narvik se ostatně dost bojovalo v roce 1940, němci chtěli rudu a
severní cestu do ruska. Jo a je to samozřejmě nejsevernější trať
na světě. No ještě nám na konci dali kávičku a koláček,
zkrátka nejhlubší kafe co sme kdy měli.
Ve švédskym supermarketu sme nakoupili co se dalo, oproti Norsku o
dost levnější. Pak sme zakempili u jezírka, prospali se a ráno sme
vyrazili do Narviku. Bohužel místní LPG stařik měl zavřeno, tak
sme jeli dál, do Bodø. Cestou došel plyn a na benzín to skoro
nejelo, tak sme ztrávili odpoledne pod autem, jenže sme tak
maximálně vyčistili svíčky, auto jede, ale trošku se cuká.

Teď zevlíme na trajektu, silnice tu zase nevede. Zítra je v plánu
překročit zpátky polární kruh, krásnejch 14 dní v arktidě
končí ;)

On the road - Kiruna

Včera sme to už nevydrželi a vyrazili do Tromsø koupit prut. Za 500
noků sme koupili Shimano skoro pro děcka a hurá zpátky na rybplac v
Hella. Nějakou tu rybku sme chytili, jeden mladej nor nám ale dal
fakt macka, říkal že už jich za den chytil 45 a neví co s nima,
Bóža by se tady asi zbláznil, fakt hejna ryb, šli by i z břehu
jenom podběrákem. Takže k večeři sme si ugrilovali rybky, luxusní
záležitost.

Ráno sme vyrazili do Narviku, místní LPG stanice má jenom do tří
hodin. V 14:57 jsme tam byli :) Strašně příjemnej dědula nám
naplnil i bombu na vaření, normálně z pistole na LPG, takže bůh
ví na čem teď vaříme :) Dokonce přihodil i 3 reklamní termo
hrnky. No a jelikož autíčko šlape jak má, tak sme se vydali do
Švédska, do Kiruny, kde jsou největší podpovrchový doly na
železnou rudu na světě, a samozřejmě že nejsevernější
železnice do Narviku, kde tu rudu nakládaj a posílaj do celýho
světa, viděli sme loď až z Panamy. Takže teď kempíme kousek od
Kiruny a na zítra už máme zabookovaný lístky na tří hodikovou
prohlídku dolů, 500 metrů pod zem, 3 hodiny a vozit nás budou
autobusem. Ale je tam jenom 8 stupnǔ, brrr....

On the road - Hella

Pro ženy, z Verčiny strany:
Kluci se pořád hrabou v autě, občas jim uvařim nebo se vydám do
okolí něco vyfotit, teď zrovna kempíme v úžině Hella, jak nám
poradil českej botanik. Je tu extrémě úzký místo kterym protýká
veškerá mořská voda do Tromsø fjordu, takže při přílivu a
odlivu jsou tady extrémní proudy plný ryb. A to nekecám, jsou
vidět obrovský hejna ryb co se mrskaj na hladině. Bohužel kolem
nás každej rybář tahá jednu za druhou, ale my na třpytko-
pytlačku chytáme jenom čudly :( Ale to příjde!!!

Pro kluky, z naší strany:
Včera sme nenastartovali, tak sme sundali startér a zkoušeli ho
opravit. Naštěstí máme druhej, takže sme ho rozebrali a komplet
repasli, vyčistili, obrousili uhlíky a rotor, kompletní generálku.
Po namontování sme otočili klíčkem a nic :( Takže slabá baterka.
Už dřív nám bylo divný že máme jenom něco kolem 12,5V, ale jelo
to, tak co. Už dost zoufalý sme v Tromsø natankovali LPG,
roztlačili a dojeli do Hella. Rozhodli jsme se vyměnit alternátor,
kterej máme taky 2x. Po rozebrání toho co tam byl sme zjistili že
je dost v hajzlu, místo na rotoru kam dosedaj uhlíky bylo komplet
zbroušený, skoro až na hřídel. Alternátory sme teda vyměnili a
udělali testovací jízdu po parkovišti. Jenže palubní napětí
najednou vyskočilo na 18V, což je hóóóóódně moc, za chvilku by
sme odkouřili baterku a žárofky. Takže sme přendali ze starýho
regulártor na 14V, nastartovali a nic, 12,5V. Už zase dost zoufalí
sem začal proměřovat co se na motoru dalo a zjistil sem že mezi
motorem a kastlí je 600ohmů, nemá tam bejt skoro nic, že jo. Našel
sem v podpalubí mísečko kde je spojená převodovka s kastlí,
dotáhl sem šroubek, proměřil, nastartovali sme(stojíme teď
vždycky z kopce) a na baterce náááádhernejch 14V!!! Takže
maximální spokojenost, náladička se vrátila a vyrazili sme na
ryby....

On the road - Tromsø 2

Zdá se to neuvěřitelný, ale včera sme ujeli 400km a olej kape tak
nějak normálně, jako dřív. Nicméně motor přestal fungovat na
benzin, což je hodně divný a vybili sme baterku. Ta se ani po
dlouhý cestě nenabila, museli sme párkrát roztláčet autíčko.
Dojeli sme do Tromsø, že naberem plyn, ale ještě před tim sme
zaparkovali kousek od Tromsø, že se mrknem do motoru. Ondra se
rozhodl ještě pořádně utěsnit olejovej filtr, od něj to taky
trochu kape, jenže to znamenalo vyndat chladič oleje, a to bylo dost
náročný, navíc se zase rozpršelo... Po asi 2 hodináhh sme to
měli. Při tom se stala haluz největší, vedle nás zastavilo
norský auto a ozvalo se "Dobrý den, nepotřebujete pomoct?". 2 kluci
a jedna holka, co tady dělaj v botaniclý zahradě. Dali sme jim
baterku, tu nám přes noc nabili a trochu sme pokecali. Opravdu je
tady 4ři měsíce úplná tma. Ale jinak si nestěžovali, že už
jsou tu 3 roky a vypadali spokojeně. Dokonce nám poradili místa kde
rybařit, že si už jenom budem vybírat velikosti :) Dneska se tam
vydáme.

Už jsme pochopili proč maj seveřani tak dobrý běžkaře a né
sjezdaře. Běžeckejch tratí je tu hafec, všechny osvětleny, ale
sjezdovky už moc ne. Museli by jezdit s čelovkama :)

No držte palce ať máme trable s autem všechny za sebou a v poklidu
dojedem až dom.

Stop the road - Alta 2

Včera sme vyrazili plny naděje z Alty. Bohužel kára furt teče,
sice je to lepší, ale neni to pořád dobrý, na 50km tak 3 deci
oleje. Rozhodli sme se zastavit a udělat celý těsnění znova,
přitěsnili sme i startér a pár dalších věciček, když už se v
tom hrabem. Bohužel celej den pršelo, takže sme dost zvlhlí, ale
nálada stoupá, tentokrát to bude držet!!! Večer sme si dali
partičku osadníků a hurá na kuťe.

Teď ještě chvilku počkáme, pomalu nakopnem motor a hurá dál.....

Stop the road - Alta

Tak děcka kára dosloužila. Po včerejší opravičce až do noci(i
když to je tady prapodivnej pojem) jsme ráno vyrazili do Alty. A teď
pozor, do Alty to bylo 62km. Nalili jsme oleje na max, připevnili jsme
pod auto takovou nádobku na kapající olej a vyrazili, fakt ryhle do
Alty. Když jsme přijeli na LPG stanici, tak čumíme pod auto, v
nádobce cca litr oleje a ve vaně minimum oleje. Takže spotřeba litr
na 50km, což je fakt hergot moc. Po chvilkách deprese sme se rozhodli
vyndat převodovku a celej spoj mezi převodovkou a spojkou vyčistit a
znova zamatlat silikonovým olejem. Práce na dva dny. Sundali sme
ochranej rám, kardan a před konečným vyndáním převodovky jsme
ještě jednou natočiti motor a zjistili jestli olej chčije(to je ten
správnej název) z tý spáry. A fakt jo, jenže sme našli díru jako
kráva, rozhodli sme se jí zalepit silikonovym těsněnim, který sme
koupili za 70 noků. Po pár hodináh práce bylo hotovo a teď
cěkáme 24 hodin na vytvrdnutí silikonu. Chvíle mezi tim sme
oslavili slivkou, která pašuje chlas co to dá, a zároveň sme
vyrazili ulovit do moře nějaký lososy. Mysleli jsme že když je
zakázáno lovit rybky v řece že je to znamení že je tam ryb dost,
ale na jedný ceduli sme si anglicky přečetli že lososy chytli
nějakýho parazita od mořskejch a můžou vám způsobyt vážný
zdravotní problémy. Ale na cajk, dneska večer sme našli další
dvě třpitky, takže sme vybavený...

Zítra držte palce, ať motor drží a my můžem pokračovat na jih,
blíž k domovu. Ještě se nám podařilo na LPG stanici koupit 4ři
litry oleje za cenu jednoho, chlápek se trošku sekl, ale je to tu
drahý jak sfině, takže.....

On the road - Nordkapp 2

Slunce zapadlo za moře v 23:00. Tou dobou bylo na Nordkappu mrtě
lidí, hafo autobusů tam navezlo hafo turistů, jenom na západ
slunce, pak zas odjeli. Bohužel Verča s Ondrou vytuhli, takže sem
východ slunce viděl jenom já. Nastal v 1:30 a byl parádní. Tou
dobou se po Nordkappu potulovalo už jenom pár opilejch rusáků a
jinejch individuí(jako třeba já). Asi ve 3 ráno sem to taky
zalomil, nezapomenutelnej zážitek.

Ráno sme prošli Turistický centrum. Navštívili jsme panoramatický
kino, samozřejmě že nejsevernější, nejsevernější kapli a
thaiské muzeum, v roce 1907 tu byl s norsko-švédskym králem
thaiskej císař. Prostě všechno nejsevernější :)

Počasí se ale docela zhoršuje, takže sme vyrazili zpátky na jih, z
ostrova pryč (přitom sme pro změnu pašovali mě). Kousek dál jsme
pozevlili na molu a chytili dvě čudly, Boshák by nás asi zabil,
protože jsou docela malý, ale měli háček až v krku a lezl jim
očičkama a žábrama ven, používáme trojháček. Takže teď sme
zapankovali asi sto kiláků před Altou, že dáme večeři a
ugrilujem rybky, jenže sme zjistili že oleje chčije fakt dost,
takže sme začali s utahováním všech šroubů a vůbec general
check... Držte palce!

On the road - NORDKAPP!!!

Tak sme tady!!! Neuvěřitelný!!! Po 15ti dnech na cestě, najeli jsme 5335km, sežralo to 2,5 litru oleje,
750 litrů plynu a benzínu(14 litrů na kilák, takže cajk), 3 opravičky motoru a sme tady!!!

Včera sme měli fakt luxusní flek, ranní koupačka libová a půlniční grilovaný ananas taky epesní. Vyrazili sme do Alty, ale píšou že od soboty bude špatný počasí, tak sme si dali 400km cesty na nej nej sever... Altu až po cestě zpátky. Jsme ve Finnmarku, nejsevernější oblasti norska a je to tu jedním slovem neuvěřitelný. Ráz krajiny se dost změnil, málo stromů, planiny, občas týpý nebo iglů a hlavně soby!!! Neuvěřitelný zvíře, strašně plyšový, chlupatý maj i paroží. A hlavně jsou všude. Když mi poprvý vlezl na silnici, tak po ní 200 metrů přede mnou utíkal a pak zabehl na planinku. A pomalo jich přibívalo, celý rodinky. Pak sme potkali ceduli "Pozor soby, 0 - 80km". Občas člověk musel úplně zastavit a počkat až přejdou. Strašně flegmatický zvíře. Fakt paráda. Do toho je ještě 25 stupňů a azůrko. 

Teď už je teda jenom 14, ale i tak teplíčko. Dali jsme si všechno nejsevernější, večeři, fotky, čůrání... a zitra snad i koupačku :) je tu observatoř a velký barák s pozorovatelnou, velká místnost vykutaná ve skále v útesu s panoramatickým výhledem. Všechno bylo vykoupeno krvavou daní, 200 noků za tunel a 430 za vstup na Nordkapp. Chettu sme vždycky zatajili, takže sme i ušetřili trochu. Hold češi :)

Dneska si ještě dáme západ slunce a za půl hodinky svítání, Veru před náma zatajila flašku šampaňskýho :) 

Je to tady jedním slovem nepopsatelný, takový moře sem v životě neviděl, mraky leží na hladině pár kilometrů od pobřeží(sme 300 metrů nad mořem na útesu), od nich se odráží paprsky slunce který je pár metříků nad nima, pomalu se to začíná červenat, luxus....

Držte nám palce na zpáteční cestě... Zdravime všechny z nejsevernějšího místa planety kam se dá dojet autem(prosím zjistěte někdo zda-li se nachází něco víš nad 71 rovnoběžkou) :) :) 

On the road - Tromsø

Ráno sme checkli vlasce a bohužel, ryba pořád nikde. Tak sme se
vydali na sever, do největšího norského města (alespoň rozlohou)
Tromsø. Tohle město není ničím zajímavý, akorát že je tam
všechno nejsevernější(třeba i botanická zahrada, pivovar,
universita, skokanskej můstek, kostel, knihovna atd.... Ve zdejším
Arktickém muzeu maj výstavičku celkem zajímavou, třeba týpka co
za 40 let zabil 723 polárních medvědu, nebo maníka René Andersena,
kterej se vždycky vydal hledat ztracenou výpravu na sever í pól,
našel trěba i vzducholoď Italia dobrodruha Nobela. Každopádně
měl na každým rohu sochy. No aspoň LPG měli, naplnili jsme nádrž
a po prohlídce města jsme se vydali dál na sever, směrem na Altu.
Bohužel autíčko začalo cákat docela dost oleje, po chvilce
zkoumání asi z olejovýho filtru, po utažení to ale chčije dál.
Nicméně po poradě s pražským VW guru Danem jsme zjistili jak to
utáhnout, zítra uvidíme(motor je fakt horkej). No ale ještě jednu
výhodu návštěva města s nejmladším věkovým průměrem v
evropě měla(průměr sráží neskutečné množství universit ve
městě), v EuroSparu sme si koupili 1,5kg krevet, za cca 40 norskejch,
takže fakt za babku. Ty sme si dali pěkně na pánvičce a teď
večer, kdy kotvíme cca 180km před Altou, si je děláme na grilu. No
a Ondra konečně chytil rybu, 4ři pstruhy, ale tak malinkatý že je
pustil na svobodu...

Zitra návštěva Alty, máme v plánu vystoupat na kopec poblíž, kde
kolem roku 1850 postavili vůbec první observatoř na sledování
polární záře...

On the road - Narvik

Tak už jsme zase na cestě. Ráno bylo zase vedro a slunce, obloha bez
mráčku, prostě Malorka jak vyšitá. Opustili sme Lofoty a vydali se
zase na sever, po cestě sme už z Lofot nemuseli trajektem, loni
otevřeli secakra dlouhej tunel na Narvik. Po pár hodinách sme dojeli
do Narviku, LPG už mělo zavřeno, takže náš nový cíl je Tromsø.
Najeli sme přes 500 kiláků a teď kempíme u úplně idylický
říčky, máme nahozeno a čekáme zase na rybku co si uděláme na
grilu, snad ji konečně dostanem :)

Včera, jak sme byli na tom vysokym kopci, tak jsme tam našli
zavařovačku se vzkazama a z toho sme si spočítali že tam dojde tak
50 lidí ročně. Jedinej českej vzkaz co tam byl zněl:
"Došlo nám pivo, slivovice a třpitky na ryby."
Připsali sme:
"Vodku ještě máme a třpitku jsme našli."
Každopádně to byl pořádnej výšlap...

Zítra prohlídka Tromsø, maj tam spoustu "nejsevernějších" věcí,
jako třeba pivovar, univerzitu a tak dále...

A foto neska nebude :(

Off the road - No way in the Norway

Včera sme si dali krásný ráno, po snídani sme se vykoupali v
jezeře, při tom Ondra vylovil třpitku, takže sme do oběda
třpitkovali, ale ulovili sme dost velky ...... Pak sme v hlavním
měste Lofot v infocentru zjistili kde leží nejvyšší hora v
okolí, našli sme odkud vede cesta na horu 820m.n.m. No jenže cesta
po 500 metrech byla čím dál užší až se vytratila úplně. Takže
sme si to zamířili rovnou nahoru nádherným údolím plným
potůčků a jezírek, v jednom sme si dali koupačku, luxusní
záležitost, byli napájený ze sněhovejhc ploten. No asi za 3,5
hodiny sme byli nahoře, ujistili se že sme fakt na nejvyšší hoře
široko daleko, hodinu zazevlovali a vyrazili dolu. Jenže sme si
vybrali jinou cestu a ta byla fakt strašná, sme se 3 hodiny
prodírali houštinami, slejzali skály a potůčky, i pár zranění
by se našlo. Až v jedenáct sme úplně vyflusaný došli k autu,
přeparkovali k moři, popili trochu vodky co máme našetříno a šup
spát.

Fotky snad dodáme až najdem wifi, musíte se spokojit s fotkama z
iPhonu :(

Zewl - Lofoty

Dneska byl krásnej den. Obloha bez mráčku, vedro fakt fest, snad
přes 30 stupnů. Takže hned po ránu sme zastavili u jezera a
skočili do něj. Voda dost studená, ale dá se to. Pak sme jezdili po
ostrovech, občas někde zastavili, udělali pár fotek a jeli zase
dál. A pak sme našli opravdovou pláž kde bylo hafo norů. Hnedka
sme vyběhli s plafkama a šli na to. Jenže oceán má název Severní
ledový a je fakt ledovej. Takže koupat se dá opravdu krátkou dobu a
musíte hned ven. Ale to je česká zkušenost, norové se v tom docela
váleli. Dokonce sme viděli jak malinkatou norku učí rodiče plavat,
byla nacpaná do neoprénu a nafukovací rukávky přes to :)

Zítra plán žádnej, odjedem z Lofot až se zkazí počasí, je to
tady fakt nádhera, fotíme samý katalogový fotky :) Jo a sluníčko
zachází za mořskej obzor tak v půl jedný a červánky jsou celou
noc, nádhera...

Zewl

Konečně nám začala dovolená, konečně po víc jak týdnu. Celý
den sme zewlovali kde se zamanulo, lovili na dvě pytlačky a prdlajs
chytili. Večer po hlavní zewlovačce dne, kdy jsme chytili 0 ryb a
nafotili 10.000 fotek jsme se posunuli kousek dál na pláž, pak dále
na slavnou Ramberg beach. Vo nějakej kousek jsme navštívili
vesničku Nusfjord, kousek na mapě Unesco. Nic moc, Krumlov diktuje.

Takže přejte mír a zítra asi zase zewl....
Jo a vězte že sme za polárnim kruhem, i když se to nezdá...

On the road - Å

Dneska kolem poledne sme překročili Arctic cycle - polarni kruh.
Vesmes nic k vidění, jenom kavárnička a pár pomníčků, jeden i
ruskej. Takže jenom pár foteček a hurá dál. Konečně sem si
spravil Praktiku, na objektivu nešla clona, ale odborná opravička a
už zase funguje.
Kolem čtvrtý sme dorazili do Bodø, město v kterym končí
železnice. Takže pozdravujem Bodíka, má tu město :)
No a z Bodø sme si za 850 noků zaplatili trajekt na Lofoty. Kolem
tří a půl hodin plavby, bylo to impozantní, lodička se dost
nakláněla, ale dovezla nás spolehlivě.
Na noc sme zavítali na nejzápadnější místo Lofot, do vesnice s
nejkratším názvem na světě - Å.

On the road - Mo I Rana

Tak dneska nic moc, den sme strávili v autě, ale Narvik uz je jenom
cca 500 kiláků. Skejsli sme ve městě Mo I Rana, čekáme až ráno
otevře benzínka na LPG. Na noc sme zakotvili u nějakýho jezera,
vykoupali se (voda fest studená) a nahodili pytlačku....
Foto je z teď, to jest z devíti hodin večer, nenechte se zmást
sluncem :)

On the road - Trondheim

Tak už sme týden na cestě, kára drží, takže na cajk :) Ráno sme
vyrazili do Lillehammeru na Olympijský stadion, na kterém, jak si
možná pamatujete, zapaloval oheň takovej týpek, skokan na lyžích,
kterej zaplachtil s pochodní až dolu a ani mu nezhasla. No vyšlápli
sme si až nahoru, lanovka co má 150 metrů stála pade :( občas
dokonce proskočil maník na lyžich, maj tam "plastyk slope", ale
nedal víc jak 70 metrů (na devadesátce). Nahoře sme našli snad
všechno co se u nás v lese jí a norové to nesbíraj. Paní
Chotovinská by si dala pár borůvek, moje máma maliny, Veru si dala
jahůdky, já ochutnal brusinky a Ondra našel právý březňáky,
který sme si poději udělali k obědu. Mimochodem Veru vaří
výborně :)
Někde uprostřed dnešní cesty sme zastavili na nějaký náhorní
plošině, cca v jenom kilometru nad mořem, kde v jedenáctym století
nějakej vikingskej král udělal cestu bo co. Ale kosa tam byla fest,
vítr taky a na kopcích o kousek výš bylo sněhu tolik že se pomalu
začínám bát na sever :) k večeru sme dorazili do Trondhaimu.
Průměrná rychlost je cca 65km/hod, norové maj všude osmdesátku a
cesty se začali dost klikatit. Navíc to nejsou magoři jak u nás,
dodržujou ryhlost a za hodinu vás předjede jedno auto, a to máte
karavan, takže do kopce nic moc.
V Trondheimu sme párkly v centru, vůbec poprvý se mrkli do průvodce
a vyrazili. Mrkli sme se na vůbec největši kamenou stavbu ve
skandinávii, Nidaroského dómu, kterou začali stavět v roce 1070 a
skončili v 18tym století :) Dneska je to národní památka a
slouží jako korunovační sál. Bohužel dovnitř sme se nedostali,
stála tam asi největši fronta na světě, za půl hodiny začínala
nějaka mše boco, pobíhalo tam i spousta hábyťáků. Přes
nejstarší dřevěnej most z roku 1681, kterej mimochodem vypadal jak
u nás ve vsi, sme došli do pevnosti. Cestou sme potkali ale
neskutečnou vychytávku, výtah pro kola. Na ulici maj ocelovej
pangejt, v něm jezdí malá stupačka, pravou si na ní stoupnete a
jedete. Tušim že na youtube by to mělo bejt bejt pod "trondheim
cycle lift".
No a teď kempujem u moře u Trondheimskýho letiště, kam sme se
dostali po radě párečku pumpařů. Vůbec ty pumpaři jsou dost
natvrdlý, Chetta už měl pár storek, já sem si dneska šel pro
redukci na LPG, pumpař mi ji podá, já pak zjistim že nejde
připojit, všude střiká plyn, se slovy že ta pistole je asi
rozbitá mi říka "jo jo, to je rozbitý" zvedne telefon a volá o
další pumpu dál jestli maj plyn :)

Zejtra nevim kde skončíme, každopádně sme viděli ceduli:
Narvic 900km

On the road - Oslo

Dneska ráno sme se kochali přírodníma krásama nějakýho
švédskýho národního parku u kterýho sme přespali. Potom šup na
sever, cca 270km do Oslo. Na hranicích klídek, nejsme žádná
špína z výhodu, takže sme provezli o pár pivek a lahvinek víc
než je povoleno :) V Oslo sme proběhli centrum, který je dost malý,
jejih slavná radnice a stará pevnost. Krále sme neviděli, tak sme
se vydali do parku kde maj neuvěřitelný množství lidských
sousoší v životní velikosti, je tam i takovej ten malej nasranej
chlapeček, což je něco jako maskot Oslo. Po týhle kultuře sme si
dali dobrodružstvi s hledáním LPG. Po nějakym čase sme zjistili
že tomu říkaj propan :) Ale hodně potěšující je že stojí v
přepočtu na naše cca 16 korun, čekal sem víc, vzhledem k tomu že
natural tu maj za cca 37kč. Takže sme nabrali plnou nádrž a
vyrazili na přespání někam k Lillehammeru, to je ještě 200km
severně od Oslo. Cestou sem ale usnul a Veru s Ondrou asi tak hodinu
hledali ideální flek na spaní, nakonec našli, takže cajk. Zítra
nás čeká Trondheim, pobřežní město 350 km daleko, opět čistě
na sever. Už to ale začíná být docela psycho, sluníčko zapadne
po desátý a ve dvanáct je ještě šero. Ještě tak tisíc na sever
a nezapadá vůbec......

On the road - Goteborg

Ráno sme vyrazili přes Kodaňskej megaobchoďák, kde Chetta
konečně sehnal nabíječku na foťák (kterou mu taky šlohli), na
sever, do Švédska trajektem. Vyrazili sme dost pozdě, takže sme
dorazili tak akorát nad Goteborg. Na trajektu jsme utratili zbytek
Dánskejch korunek a bez Švédskejch korunek přistáli v Helsinborgu.
Bohužel nám došel plyn, tak sme se vydali hledat nějakou benzínku
na LPG, ale nejbližší otevřená byla až v Goteborgu, 170km daleko.
Bohužel je ve Švédsku jenom 22 LPG stanic, což je na zemi jako
krá*a dost málo. Naštestí v Norsku je přes 120 stanic, většina
kolem silnice E6, což je silnice po který pojedem až na Nordkapp,
cca ješťe 2500km.
Takže kára dala přes 800km bez tankování, což je při 15litrech
na 100km docela na cajk ne? Ale u pumpy moje kreditka zařvala, obě
nádrže plný, takže dalších 1000km před náma.

Zítra je v plánu Oslo, 3tí hlavní město v 6ti dnech.... Ale
jelikož je Oslo město kam turista skoro nezavítá, tak to bude asi
rychlý, proběhnem jenom park se sochama a zmizík na sever....

On the road - Kodaň II

Včera jsme byli přes poledne s Robertem na jižní pláži pod letištěm, Robert kitoval jak o život, dokonce nám předvedl pár triků co piloval, nějaký skoky a dokonce i backflip :) No a mezitim co kitoval na draku sme si chtěli zajet nakoupit, bohužel starter už odešel úplně. Naštěstí máme náhradní, výměna zabrala rekordně krátkej čas a kára startuje zas jak za mlada. Na večír sme si dali procházku po historickym centru Kodaně, ale neni to moc velký centrum, ani moc historický, nejstarší barák má tak 200 let maximálně. A vůbec celý Dánsko je nějaký sterilní, hrozně slušný lidi, bezáka nepotkáte, všude pořádek, trávníky zastřihnutý a ani mladý bordel nedělaj. Navíc tu maj daň na auto 180%, takže tu jezdí dost starejch aut a i tak je jich tu málo, provoz skoro žádnej.

Dneska už ale mizíme do Švédska, přes trajekt Helsingor-Helsinborg a pak přímo do Norska po E6. Týhle silnice se budeme držet až nahoru, na Nordkapp.....

On the road - Kodaň

Hnedka ráno jsme se mrkli do motoru a zjistili jednu haluz. Včera večer jsme cestou zastavili na odpočívadle, protože motor začal mít špatnej zvuk. Dolili sme trošičku oleje a Chetta našel pod autem jeden šroubek, že "Ten asi neni od nás, ale vezmem ho, se třeba bude hodit." No a právě tenhle šroubek byl z jednoho svodu výfuku a haluz je že upadnul až když jsme zastavili :) Takže výfuk opravenej a vyrazili jsme na trajekt do Dánska. Hodinka jízdy a byli jsme v nekonečný frontě. Za 75e jsme si dali 20 minutek na trajektu, parádní projížďka.

Po vylodění sme vyzvedli Roberta na jižní pláži Kodaně, kde chudák čekal na vítr a místo toho začlo nehoráyně chcát :) Dojeli sme přes celou Kodaň, skákli na pizzu a za chvilku vyrážíme do Christiánie na čumendu.

On the road - Rujana

Ráno jsme celkem brzo vstali, protože jsme stáli na pěknym
kopečku, aby jsme nastartovali, ale zase u takovýho baráčku a už
si nás majitel obhlížel :( Každopádně po pár pokusech o
zprovoznění startéru (máme náhradní, ale nechtělo se nám ho
vyměňovat, nehorázná pakárna) se jako nejlepší ukázalo pár ran
kladivem a už jel jako novej ;) Akurát párkrát se zase zasek,
kladivo sice pochystaný, ale už toho asi moc nedá :( No kolem jedný
hodiny jsme dorazili na Rujanu (Rügen), poobědvali Verčin gulášek
a vyrazili na pláž, letošní první koupačka v moři a pěkně
studená :( Ještě chvilka zevlíku a rozhodli sme se že vyrazíme
ještě dneska směrem na Kodaň, ale cestou jsme zajeli na Cap Arkona,
za dob DDR to byl nejsevernější místo Východního německa a já
tu byl jako 8mi letej kluk s rodičema a segrou. Všude ale bylo
neuvěřitelný množství malejch vosiček, který byli jakoby
sfetovaný, úplně malátný a mohli ste je zabíjet po tuctech, byli
totiž všude a za chvíli jsme je měli gaky všude. Navečír sme
vyrazili na trajekt nějakejch 350km. Bohužel cestou asi prasknul
výfuk bo co, najednou to hrozně řve, ale jinak jede kára parádně.
Dírečku na vejfuku jsme ale nenašli, snad ráno budem moudřejší,
držte palce ať to zalípnem žvejkačkou. No a zítra nás očekáva
Robert, prohlídka Kodaňe a Christianie...

On the road - Berlin

Včera po obědě jsme dorazili do Berlina a vyrazili na obhlídku. Na
Chettovo doporučení jsme zavítali do čtvrti Kreuzberg, punk-artova
čtvrť ve stylu Londýnský Soho, možná se do týhle podoby jednou
vyprofiluje Žižkof. Po skouknutí streetartovejch tagů a
pomalovanejch baráků jsme vyrazili hledat Braniborskou bránu. Po asi
hodince bloumání městem jsme narazili na městskou farmu, kozy a
slepice pobíhali kolem, opodál zaparkovanejch pár dodávek s
berlínskou lúzou :) Zajímavy. Asi po půl kilásku jsme narazili na
historický centrum kde se opravoval takovej ten Hitlerův mega palác,
co Sper (Hitlerův architekt) nestihl dostavět, jinak by tam nacpali
200.000 posluhačů Hitlerovo projevů. Dneska z celýho komplexu
udělali muzea všeho možnýho umění. Pak sme šli ještě kousek na
sever kde mělo být dost streetartu, ale našli sme jenom opravený
fasády a hafo luxusních butiků :( Pak sme se najednou ocitli na
hlavní promenádě která vedla k Braniborské bráně, kterou celou
dobu chtěla vidět Verča. Uní sme dali pár fotek a hurá k autu.
Procházka na cca 7 hodin. Když sme dorazili k autu tak sme zjistili
že nefunguje startér, pastorek nevyskakuje :( Naštěstí sme stáli
snad na jedinym kopečku v Berlíně, Chetta trochu zatlačil a jeli
jsme dál. Rozhodli jsme se vykoupat a tak 15km od centra sme ukotvili
na pláži Havel :) Následovala luxusní koupačka při západu slunce
a spánek...

On tge road - Dresden

Tak už jsme za čárou, první noc sme strávili za Drážďanama,
nekde v polích. Kára je naložená jako ďas, alr jede jako drak.
Verča řidila z Plzně až do Drážďan, chlapi spali :) Fotky budou
až bude net, týmobajl by mě pěkně natáh....

Starting counting

On the road

Právě vyrážíme, volantu se chopila Veru :)

Zítra vyrážíme!!!

Tak po všech peripetiích zítra vyrážíme, Chetta dostane poslední
štempl na zbrusu novou espézetku a hurá na sever! Teď plníme auto
všema vecičkama a děláme kompletní uklid stodoly a garáže...

Ranní pohoda v Táboře

Dneska jsme poprvé testovali spaní v autě a je to na maximální
cajk :)

Odjezd odložen :(

Tak děcka, v Plzni nám vykradli auto, oboum batohy s věcma a
nejhorší že vzali velkej techničák, takže v pondělí běhačka
po ůřadech a snad to Ondra zmákne rychle...

Držte palce

Cesta do Plzně

Dneska jsme vyrazili na tesovací jízdu do Plzně, kára jede jako bejk. Odjezd sme posunuli na pondělí, musíme ještě pár věcí vychytat, ale jinak spokojenost...

Trocha historie

Tak jsem vyhrabla fotku jak auto vypadalo, kdyz ho Cheta koupil, konkretne v dubnu 2008...

Pondělní veget

Tak už jenom někde splašit přední sklo a můžem začít testovat
motor :)

Look inside

...still in progress

Poslední foto a mastim dom..

Tak tady už píšu z domova, obrázek už snad lepší, nebloguju z iPhonu ale z kompu.

Final color

GeoTagged, [N49.49927, W14.62702]

Už jen lak...

Neděle rano

GeoTagged, [N49.24758, W14.84655]

Včera do noci broušení a zas jenom broušení. Dneska v 10 rano sme začli stříkat barvou a pak už jenom lak a je hotovo :)

Noční porada

GeoTagged, [N49.49927, W14.62702]

Kitování

GeoTagged, [N49.84138, W14.68703]

Ostrej start

GeoTagged, [N49.84138, W14.68703]

Tak a začínáme lakovat, plán je v neďeli večír mít hotovo.

Malá chuťofka pro začátek

Přípravy pokračují

Kárka se vrátila od klempíře, pěkně sme ji umyli a připravili na příští týden na lakovačku.

Přípravy běží na plné obrátky

Na autíčku se pilně pracuje, jak dokládá následující foto. Momentálně je bez laku, bez vybavení, bez palubky, bez skel, bez všeho. Přístí týden se budou vařit plechy, pak týden na to se bude kytovat a lakovat a pak už jenom montovat do kupy jako z lega.